.. už skoro úplně venku z Prahy na konci Evropské, za křižovatkou u McDonalda, odkud je vidět až nahoru na kopec k okruhu (na silnici tou dobou nebylo jediné auto), jsem za to pořádně vzal a zkusil akceleraci zhruba ze 40ti km/h až co to šlo... a šlo to velmi dobře
po pár metrech jsem měl na tachometru 150 km/h a protože pořád nikde nic nejelo a na semaforu, který mě dělil od sjezdu na okruh zrovna padala zelená, zvolnil jsem jen trochu a dojížděl jsem se zařazenou šestkou na ty světla, že u nich dobrzdím a ohnu to na okruh, kudy budu pokračovat dál na místo setkání.... ale člověk míní a okolnosti se dost rychle a vesměs nepříjemně mění... kde se vzal, tu se vzal, odněkud neznámo odkud (asi z přilehlé polní cesty) se vyloupnul červený seat cordoba se zhruba 35ti letou paní za volantem a jal se odbočovat na druhou stranu než já, takže nás dělily tři pruhy a spousta místa... v tuhle chvíli jsem jel zhruba 130 km/h a Cordoby jsem si skoro nevšímal, protože jela na druhou stranu a opravdu hodně daleko přede mnou, zhruba 100 metrů...
.. Najednou si ale paní řidička asi uvědomila, že jede špatným směrem a rozhodla se to okamžitě řešit.. takže zadupla brzdy, ze zhruba 50tky přibrzdila tak na 20 km/h a bez jedinýho rozhlídnutí, bez podívání do zrcátka s blinkrem zapnutým na opačnou stranu!!!!!! - takovou prkotinu přece nepotřebuje řešit, ne? - a totálně bez rozmyslu to poslala tou šílenou závratnou rychlostí kolmo!!! přes 4 pruhy na opačnou stranu silnice...
... hádáte správně, zhruba v poslední třetině její výpravy přes pár jízdních pruhů se měly naše trajektorie protnout, přičemž moje rychlost byla stále těch zhruba 130 kiláků za hodinu... řeknu vám, jsem opravdu rád, že nezanedbávám pravidlený servis typu výměna brzdového obložení... brzdil jsem vším, co jsem v tu chvíli našel k použití... zadní kolo ve smyku, přední brzdy do ruda rozžhavený, brzdil jsem snad i ušima, fousama a rozšířenýma zornicema...
.. ubrzdil jsem to nakonec zhruba o metr, ta za***ná kráva (když si na to vzpomenu, berou mě znova všichni čerti!!! a nejraději bych jí zabil..) si mě vůbec nevšimla!!!!, nijak nezareagovala a pokračovala tou 20tkou dál někam na Ruzyň... rozdejchával jsem to hodně dlouho, naštěstí kamarád dorazil trochu později, takže jsem měl čas na zpracovávání toho šílenýho množství vyplavenýho adrenalinu... opravdu jsem se už viděl zapíchnutej v boku toho seatu s asi jednoznačným závěrem, protože by to byl v podstatě čelní střet v poměrně hodně vysoký rychlosti...
.. no ruce se mi třásly ještě potom na Křivoklátě...
.. plyne z toho pár poučení...
1. - jsem idiot, kterej se málem zabil, protože jel jako prase tam, kde to sice vypadalo naprosto bezpečně, ale nebylo...
2. - kolem nás jezdí spousta hovad, neschopnejch a nesvéprávnejch řidičů, kteří jsou největším nebezpečím pro všechny normální a zodpovědné řidiče a je nezbytně nutné s nimi v každé situaci počítat...
.. takže pánové a dámy, DÁVEJTE NA SEBE VŠUDE A VŽDYCKY POZOR!!!
.. rychlý svezení je nádherná věc, ale člověk musí vždycky správně zhodnotit situaci a hlavně pořád a důsledně předvídat a koukat kolem sebe a hledat možný nebezpečí i tam, kde to vypadá naprosto bezpečně...
zadnou strelbu koukam uplne na kazdy auto a predvidam kam bych to strhnul kdyby neco atd...ale jedu si takhle do prace cestou jezdenou 9 let kolem veletrzniho palace ze spoda nahoru. kdyz jsem asi tak 200m pred krizovatkou s kolejema (fucikarna-strosmajrak) vidim ze do krizovatky si z protismeru najede na odbocovani oktafka,pohoda vidim ji,ona zastavuje takze jedu svejch 60km/h dal, potom kouknu tak 100m pred krizovatkou a oktafka pomalu odbocuje a krizi mi pruh. fajn radim se vic do leva ze ji minu ale najednou to oktafka zaslapne a to uz sem tak 30m pred ni 
XJ vpoho a ta okatfka mi byla ukradena ale taky ji nic nebylo. vylezla z toho nejaka mladice a pipavym hlaskem rikala prominte ja sem vas nevidela... 
byl jsem v soku nemohl sem skoro mluvit.