Ne každý čte ČMN a tak sem dám jeden článek, který mi mluví z duše. O tom to už 75 let zkrátka je.
Kdysi bylo kdesi vysloveno, že motocykl je automobilem chudých. Přemýšlí-li někdo před zakoupením motorového vozidla o tom, zda se má rozhodnouti pro motocykl nebo automobil, mohl by stejně přemýšleti, zda má se věnovati lehké atletice nebo rybolovu. Ano, tak je to různé.
Je-li jízda automobilem sportem, je jízda na motocyklu sportem na třetí! Takový solomotocykl s dobrým jezdcem je vyjádřením síly, mladí, plnokrevnosti, odvahy, snad i trochu bujnosti, jistě ale radostného zdraví. Nemusí to býti rychlost 100 km za hodinu, nemusí to býti střílející a třeskající výfuk. Srosteš prostě celým tělem s hmotou oceli, v níž je nespoutaná síla, vystavíš vítězně celé tělo náporu vzduchu, který rozrážíš, rveš se s přirozenou tohou hmoty po klidu a svou vlastní vůlí s přesností okamžiku ovládáš vše to, co s tebou letí vpřed, vzdoruješ všemu tomu, co svým klidem ti brání. Proplachuješ si duši a oplachuješ tělo.
Když jsi byl chodcem, ovládal jsi jen své svaly, nohy, které tě nesly. Na motocyklu ovládáš svaly a moc jedné či dvou desítek koňský sil. A již jen to je rozkoší, že to vše ovládáš dobře, až je to boj často o bytí a nebytí! V zatáčce, do které jsi se vnesl rychlostí větru - vlásek času, vlásek prostoru stačil - a bylo by po rychlosti, bylo by po pohybu, bylo by po tobě! Leč ty jsi pevně a jistě právě na hraně toho vlásku se ovládal a ovládal svůj stroj! A ovládáš to vše ve stu, v tisíci podobných zatáčkách, vítězíš nad hmotou, nad rychlostí, nad časem.
Nikdy jiný sport a tedy nikdy ani jízda v automobilu nepodá dojem rovnocené jízdy na solo motocyklu v zatáčce! Kdyby se svět skládal ze samých přímek, nebylo v něm a na něm oblouků - nebylo by solojízdy na motocyklu!
A namítne-li mi někdo, že mnoho motocyklistů přesedlalo později na automobily - ano, vím to. On také mnohý atlet vzal k stáří do ruky prut, nabodl červa na udici a usedl na břeh tiché vody. Ale přece jen radostně vzpomínal na minulé doby.
Ne, motocykl není automobilem chudých! Motocykl je automobilem mladých! A je více než automobilem!
A motocykl se sidecarem je také ještě mládí, ale již kdesi uvnitř je tucha stárnutí. Ještě máš možnost někdy vzíti "francouz" a odmontovati si s hřbetu jeden "křížek" - nechat sidecar doma a pokochati se ve sklonech zatáček. Snad i "Ona" omládne a usedne za tebe na tandem! Zase se k tobě přitiskne, bude se dívati přes tvé rameno ručičku speedometru a radovati se, že překročila devadesátku! Snad se k tobě přivine tam někde u lesa s důvěřivostí a štědrostí mládí a s horoucností ti dýchne něco o lásce do polibků! Nu, a pak zase se vrátíte, přimontujete sidecar pro horší pohodu nebe a srdce, jež se otřelo zvykem. To je přechodný stav, již ne mládí a ještě ne stáří. A je snad proto motocykl se sidecarem automobilem méně chudých? Není. Je automobilem méně mladých!
A stále přitom poskytuje více než automobil.
MOTOR, 1932